Recepty

Vážení čtenáři,
zachtělo se mi vrátit trochu do studentských let a tak jsem se rozhodl, že i já, byť lékař již atestovaný a tedy v širším slova smyslu nepřízněmi nízkých platů, koleček a garanty oboru tedy obecně životem mladého lékaře vyzkoušený, napíši článek do tohoto věhlasného medického webu.

Protože nechci mlátit prázdnou slámu, přišlo mne na um, jak asi nás lékaře vnímají naši nebližší „oborově příbuzní“, tedy lékárníci. Jak vnímáme lékárníky my? Podle nátury každého lékaře, někdo jako plnohodnotného spolupracovníka, někdo jako zdravotníka s větším štěstím a někdy vyšším platem než má lékař (to samozřejmě jak v které lékárně), někdo jako utahaného člověka za tárou, někdo jako obchodního partnera. Jak vnímají tedy lékárníci nás? Řekl bych, že kupodivu si nás docela váží. Jsem tím někdy dost překvapen, protože vím, že moderní doba nenahrává vztahům vznešeným, dokonce bych řekl, že se spousta lidí na úkor druhého snaží vynést svůj obor výše, řevnivost mnohdy převládá nad spoluprací.

Lidé, kteří se musí zabývat ekonomikou lékárny, vést a platit mnohé své zaměstnance, zabývat se konkurenčním bojem s kolegy, by mohli mít k bojovnosti blíže a mohli by být ještě nepřístupnější. Není tomu tak.

Snad to pramení z posvátnosti lékařského povolání, snad z toho, že historicky v dobách dávno minulých studovali lékárníci na lékařských fakultách, z toho, že vizitace (kontroly lékáren) se v těch dobách děly pod vedením lékařů, prostě máme u lékárníků ještě docela vysoký kredit.
Ne vždy však se nám daří jej držet, ne vždy se o to i snažíme. Pokud chybujeme, jistě nám to mnozí lékárenští kolegové prominou, pokud se setkají alespoň s vlídným přijetím, pokud chybujeme a ještě bychom svou chybu nechtěli přiznat a alespoň se jí zasmát, když už se za ni nestydět, pak nám ten kredit lehce unikne v nedohlednu. Odebírám pravidelně, coby člen lékárenské komory i jejich časopis a často se tam objevují lékařské recepty, které jsou chybné a nebo nečitelné. Chtěl bych se s Vámi o tyto podělit a třeba budu i rád, když napíšete, co jste za chybu u receptu našli. Čím více, tím lépe, v příštím článku pak tyto chyby můžeme nalézt společně. Varuji před tím, aby se případný pisatel receptu cítil uražen, pokud jej pozná. Buďme rádi, že recepty vycházejí v časopise českých lékárníků v rubrice s určitou nadsázkou a nejsou brány kriticky nýbrž jako perličky k pousmání. Poděkujme za to lékárníkům.

A nyní slibované recepty:

44-pic
43-pic
42-pic
41-pic

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *